Dokument Pingpongová rodina norského režiséra Åsmunda Hasliho nabídl vhled do venkovního komunitního života v Oslu, na radosti i problémy cizinců, kteří se v Norsku snaží z různých důvodů zakotvit a navzájem se podporují.

V březnu využilo studenstvo všech ročníků SPGŠ příležitost prodebatovat hned několik problematických otázek, které jsou velice aktuální i v České republice. Dokument skrze formu antropologického terénního výzkumu sleduje několik výraznějších členů pingpongové komunity v Oslu, a na příkladu jejich osudů ukazuje dlouhou a náročnou cestu imigrantů k přijetí veřejností, ale i uznání sebe samých. Tuto cestu komplikuje otevřený vztah k alkoholu a drogám některých členů komunity, což naráží na odpor veřejnosti, která má o aktivitách ve frekventovaném parku u knihovny jiné představy. Přesunutí pingpongových stolů ze strany místních úřadů však nakonec není pro komunitu tak devastující, jako když zemře hlavní organizátor a zakladatel komunity. Tomu se stal osudným dlouhodobý stres a alkoholismus spojený s prací barmana.

Po shlédnutí filmu následovala krátká debata s hostkou Lucií Gregorovou z Amnesty International, která studentům pomohla rozklíčovat důležitá témata dokumentu a zasadit je do kontextu českého prostředí. Jak moc jsme jako společnost k imigrantům a sociálně vyloučeným přátelští, si ale musíme každý za sebe zodpovědět sami. Podle Lucie Gregorové pomáhá nejvíce běžný kontakt a zapojování do většinového kolektivu. Nakonec, je to řešení jednoduché, levné a třeba díky němu najdeme nové přátele – nejen u pingpongu.

Mgr. Jan Švestka